650 let od druhé návštěvy Karla IV. v Kadani
V dozvucích srpnového Císařského dne, kterým si Kadaň připomíná první návštěvu Karla IV. ve svých zdech v roce 1367, nastává v první polovině letošního září 650. výročí císařovy druhé návštěvy našeho města. Zatímco tu první provázela nejrůznější jednání, doložená mnoha dokumenty, která jeho pobyt prodloužila na několik dní, o druhé návštěvě o sedm let později jsme informování pouze díky jediné císařově listině.
Uvedeným privilegiem z 8. září 1374 dovolil Karel obyvatelům Kadaně, aby mohli v jejím okolí zakládat vinohrady podobně, jak to již od roku 1358 směli dělat Pražané. Císař vtiskl budování vinohradů charakter státního zájmu. Měl přísná pravidla, na jejichž dodržování dohlížel perkmistr, vybavený i soudní pravomocí. Vinohrady se měly zřídit přednostně na veškeré vhodné půdě a hospodář, jenž by to stihl ve stanovené měsíční lhůtě od data vydání listiny, obdržel daňové prázdniny. Když by se však vinohradnictvím na svých pozemcích zabývat nechtěl, měl půdu povinně pronajmout jiným vinohradníkům. Pokud se tomu nadále zpěčoval, mohly mu být pozemky i vyvlastněny! Jedna taková vinice, nahlíženo dobovými berními měřítky, dosahovala rozlohy zhruba 1 ha (což jsou asi dvě třetiny kadaňského Mírového náměstí).
Viniční práva myslela i na tresty za jakékoliv poškozování vinic. A šlo o poměrně nesmlouvavou praxi. Škůdce by totiž nezřídka ztratil pod katovou sekyrou svou pravou ruku. Zločiny spáchané za nočního šera se již dokonce trestaly na hrdle. Dopadnout škůdce – a dokonce i zabít jej – mohl i sám vinohradník. Trestem mu však byla pouze pokuta dvou haléřů za zločincův zmařený život. Pokud by škůdcem byl šlechtic, vyhrazoval si jej ale soudit sám panovník.
A proč se vlastně Karel IV. v Kadani osobně objevil? Naše město se v září 1374 stalo spolu s Loktem a Auerbachem v České Falci (území mezi Chebskem a Norimberkem, připojené dočasně k českému státu) zastávkou na císařově cestě z Prahy do Norimberka. Jejím hlavním politickým cílem bylo získání podpory říšských volitelů pro kandidaturu Karlova třináctiletého syna Václava na římský královský trůn. Mladého, ale přesto již právoplatného a korunovaného českého krále, vzal císařský otec na cestu s sebou, aby jej v říšském prostředí náležitě představil. Kadaň tedy při jedné cestě navštívili hned dva králové!
Oba panovníky doprovázeli nejvyšší dvorští úředníci – olomoucký biskup Jan ze Středy, jedna z nejvýznamnějších osobností Karlovy doby, zastávající donedávna ještě úřad císařova kancléře, dále hofmistr Petr z Vartemberka, mistr komory Těma z Koldic, hejtman v České Falci Boreš z Oseka, jeden ze slezských vévodů Ruprecht Lehnický a nováček u dvora Hynek z Valdštejna.
V Kadani byl pro Karla s Václavem a nejbližší dvořany přichystán zdejší hrad, jenž byl hlavním královským sídlem ve středním Poohří. Po naplnění jeho ubytovací kapacity nalezli ostatní příslušníci početného doprovodu střechu nad hlavou obvykle v domech měšťanů, služebnictvo případně i v nejbližších vesnicích. Bylo obvyklé, že králové vyřizovali četné vladařské záležitosti během podobných cest, a tak nepřekvapí, že se Karlova státnická vůle setkala se zájmy měšťanů i tentokrát a ozdobila sedm pahorků okolo Kadaně zelenou hřívou vinohradů, poskytujících po následující staletí tolik oblíbený mok.
Lukáš Gavenda