Bitva u Jankova 1645

Dopadl jako Kec u Jankova... praví přísloví, používané dříve mnohem častěji než v současnosti. Z lidí, kteří je slyšeli, zřejmě jen někteří pocítili vnitřní potřebu klást otázky: kdo byl onen Kec, kde leží Jankov, kdy a v jakých souvislostech dopadl tak jak dopadl? Pro odpovědi je nutný návrat na pomezí středních a jižních Čech, kde se 6. března 1645, v územním perimetru mezi obcemi Jankov, Ratměřice, Nosákov a Odlochovice, odehrála významná bitva mezi vojáky císařské a švédské armády. Tento krvavý střet je podrobně popsán v devátém svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války.

Mgr. Lukáš Sláma kompaktně popisuje příslušné politické souvislosti i strategické operace mezi císařskou a švédskou armádou vrcholící bitvou u Jankova. Na základě jeho analýzy lze důkladně proniknout do drsného světa vojenství v 17. století, v němž zasazuje generála - polního maršála a velitele jezdectva císařské armády, jímž byl Johann von Götz, později lidově řečený Kec, do reálií třicetileté války. Výsledně je Johannu von Götz přiřknuta poněkud střízlivější role než jakou dosud zaujímal v dějinném povědomí. Autor dokazuje, že hlavními protagonisty celkového dění byli vrchní velitelé obou armád - v bitvě vítězný Lennart Torstensson, hrabě z Ortaly a Melchior von Hatzfeld, hrabě z Gleichenu, který 6. března 1645 ve večerních hodinách v prostoru u Jankova vložením svého kordu do rukou vítěze potvrdil čestnou kapitulaci. V tento okamžik však byl Johann von Götz již mrtev, neboť zahynul při střetnutí svého jezdeckého sboru se švédskou pěchotou v době, kdy se zdálo, že se válečná fortuna přikloní na císařskou stranu. Autor výsledek bitvy oprávněně připisuje převaze Torstenssonovy strategické koncepce (z důvodu chronického revmatického onemocnění se polní maršál zdržoval poněkud stranou bitevní vřavy) a včasné improvizace nad řetězcem postupně se vršících chyb vrchního velitele císařské armády i jeho velících důstojníků. V povědomí současníků a jejich potomků však nejvíce utkvěl tragický osud muže, který v čele svých jezdců zřejmě prokázal natolik mimořádnou statečnost, že na jeho smrt bylo vzpomínáno po staletí.

Dalším kladem publikace je soubor textových medailonů obsahujících informace o několika desítkách Götzových současníků různého společenského postavení, konfesijního zaměření a vojenských hodností. Informativní i vizuální podobu knihy také utvářejí mapy a plány, na kterých jsou podrobně nakresleny přesuny obou armád, jejich postavení na počátku bitvy i během obou fází jejího průběhu. Barevná fotografická příloha je výběrem obzvlášť reprezentativní - mj. obsahuje snímky unikátně dochovaných plukovních standart císařské armády z bitvy u Jankova (Armémuseum Stockholm), náhrobní desky Johanna von Götz (klášter benediktinů v Emauzích, Praha) a pietního památníku v současnosti stojícího v katastru obce Jankov. V textové příloze zaujme překlad obsáhlé zprávy, kterou čtyři dny po bitevním střetnutí napsal (nechal napsat?) v městečku Černovice vítězný Lennart Torstensson švédské královně Kristině. Datum zprávy 27. února (!) 1645 vybízí k zamyšlení - i v případě, že by Torstensson zvolil dataci (autor tuto informaci na str. 30 publikuje) dle juliánského kalendáře (rozdíl deseti dnů oproti dataci gregoriánského kalendáře) pak je přirozené se ptát: proč ve zprávě není uvedeno datum 28. února?

V knize Bitva u Jankova 6. 3. 1645 lze nalézt odpověď nejen na otázku, jak dopadl Kec u Jankova? Johann von Götz zemřel věrný vojenské přísaze. Mgr. Lukáš Sláma prokázal, že bitva u Jankova byla jedním z nejvýznamnějších střetů v zemích Koruny české a zároveň popsal navazující souvislosti, které posléze ovlivnily mocenskou konstelaci - o tři roky později byl podepsán Vestfálský mír, kterým byla třicetiletá válka ukončena. V Jankově a okolí je historická paměť ohledně krvavé události z roku 1645 vnímána i v současnosti. Prostřednictvím finanční podpory obce, firmy z regionu a odborné instituce tak mohla být tato zdařilá publikace vydána.

Lukáš Sláma: Bitva u Jankova 6. 3. 1645, ISBN:978-80-88030-60-7 (VEDUTA), 978-80-7561-314-1 (UJEP), 104 str.+ 24 str. barevné přílohy, 1. vyd., Bohumír Němec - VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství, České Budějovice 2021.

Autor textu: Stanislav Vaněk