Společný koncert dvou ZUŠ Klementa Slavického
V lednu proběhl společný koncert žáků dvou základních uměleckých škol, které spojuje jméno skladatele Klementa Slavického. Kadaňské radotínské. V obou působila skladatelova žena Vlasta Slavická. A pro obě Klement Slavický z jejího popudu složil množství instruktivních skladeb.
Noty s věnováním získala od skladatele například Marie Lupinská (dnes Křížová), která byla podle věnování i první interpretkou skladby Deštivý den. Na obrázku originální zápis. Dnes Marie Křížová doprovází do ZUŠ svého vnuka...
ZUŠ KS KADAŇ (založena 1951 a po skladateli pojmenována roku
2005)
Od roku 1951 žil K. Slavický jako skladatel "na volné noze".
Propuštěna byla i jeho žena Vlasta, která si záhy našla místo učitelky
v hudební škole v Kadani, kde pak působila v letech 1951-1960. Volba
Kadaně nebyla náhodná: v Kadani byl tehdy farářem františkán P. Jan Nepomuk
Štikar (†1960), strýček paní Vlasty Slavické. Za svého působení na hudební
škole v Kadani přiměla Vlasta Slavická svého manžela ke zkomponování řady
instruktivních skladeb, které pak měly své premiéry v podání kadaňských dětí a
záhy vyšly i tiskem. Byly to skladby Deštivý den, Slon na houpačce, Mateník,
Milanova ukolébavka. Později je vydala i celá řada zahraničních nakladatelství,
např. v Německu, Finsku, Jihoafrické republice a Anglii. A tak tyto skladby,
které poprvé zazněly v Kadani, hráli mladí pianisté po celém světě.
ZUŠ KS PRAHA RADOTÍN (založena 1955 a po skladateli pojmenována
1997)
Pouto mezi radotínskou ZUŠ a hudebním skladatelem Klementem
Slavickým vzniklo za působení skladatelovy manželky Vlasty na naší škole
(1960-1977). Při své pedagogické činnosti zjišťovala nedostatek vhodné
přednesové literatury pro mladé interprety, která by sledovala instruktivní
cíle a přitom uváděla začínající pianisty do světa soudobé hudby. Z jejího
popudu napsal Klement Slavický řadu drobných skladeb, které byly spojeny do
několika cyklů, např. Na bílých a černých, Klavír a mládí, Dvanáct malých etud,
Svita pro klavír na čtyři ruce. V repertoáru škol jsou trvale např. Kozlíčkova
polka nebo Zbojnický tanec pro klavír na čtyři ruce či sólové Lento poetico.
Většinu z nich napsal Klement Slavický pro žáky radotínské školy, kteří je
hráli ještě dříve, než došlo k jejich tištěnému vydání.